INDEX FINANČNÍ SVOBODY (IFS) je ekonomický ukazatel převzatý ze spojených států (discretionary income), který jako jediný v České republice zavedl INFORMAČNÍ INSTITUT.

    INDEX FINANČNÍ SVOBODY přesněji měří reálné bohatství českých domácností, když počítá jejich příjmy, od kterých se odečtou jejich nezbytné – mandatorní – výdaje. Údaje vycházejí z oficiálních ukazatelů ČSÚ a jsou pak spočítány vlastní metodou. Institut do těchto mandatorních výdajů řadí: nájemné, elektřinu, teplo, plynná, tuhá a kapalná paliva, potraviny, zdraví a telekomunikace.

    Jedná se tak o mnohem přesnější ukazatel reálného příjmu domácností, jelikož je naprosto jasné, kolik domácnostem zůstane prostředků volně použitelných na další výdaje, jako je ošacení, dovolená, zábava a další.

    Vypočítaný INDEX FINANČNÍ SVOBODY za rok 2006-2010 poukazuje na alarmující skutečnost, že příjmy domácností nestoupají tak rychle, jako jejich čistý peněžní příjem nebo v porovnání s růstem průměrné mzdy.

    INDEX FINANČNÍ SVOBODY u průměrné domácnosti (2.3 osob) se za rok 2010 zvýšil o 5% a stoupl tak z 14 534 na 15 252 Kč měsíčně.

    Již obvykle nejvyšším výdajem domácností jsou potraviny, které tvoří zhruba třetinu všech mandatorních výdajů. Za poslední rok se zvýšily výdaje o 1.3% na 51 143 Kč ročně a od roku 2006 se výdaje na potraviny zvýšily o 13.5% celkem.

   

    Za poslední rok se výdaje na zdraví zvýšily o 1.2% na celkových 7 185 Kč. Jde o druhé největší zvýšení výdajů od roku 2006, a to ve výši 56.6%. Je to dáno pravděpodobně zavedením zdravotnických poplatků, které nutně zvýšilo výdaje na zdraví občanů.

    Zatímco se od roku 2006 zvýšil peněžní příjem průměrné domácnosti o 27%, což je v podstatě rovno růstu průměrné mzdy, INDEX FINANČNÍ SVOBODY, který měří opravdové bohatství domácností, se zvýšil pouze o 17.3%. Rozdíl mezi oběmi veličinami je vyjádřen v následujícím grafu.

Další mimořádnosti

    Největší pokles INDEXU FINANČNÍ SVOBODY za poslední rok zaznamenaly domácnosti rodin s dětmi s minimálními příjmy, a to o celých 24%. Této skupině se nevíce zvýšily výdaje na teplo a nájemné, a to na teplo o 14% a na nájemné o 11.5% respektive, a současně jejich příjmy zůstaly nezměněny.

    Největší nárůst nájemného zaznamenaly domácnosti nezaměstnaných, a to o 36% za rok 2010 a 124% od roku 2006. Nájemné se tak stalo pro tuto skupinu položkou s největším penězi vyjádřeným výdajem a to ve výši 46 049 Kč. Je to dáno nejspíše tím, že velké množství nezaměstnaných žije v bytě s regulovaným nájemným, a proto deregulace nájemného dopadá na tuto skupinu obyvatel nejvýraznějším způsobem. U této skupiny je také zaznamenán největší nárůst u výdajů na zdraví, a to o 24.6% za rok 2010 a celkově o 105% od roku 2006, ale také u výdajů na teplo, a to 26% za rok 2010 a celkově 41% od roku 2006.

    Domácnosti důchodců zaznamenaly za poslední rok nárůst starobního důchodu o 2.8%, ale přesto jejich INDEX FINANČNÍ SVOBODY klesl o 2.6%. Pro tuto skupinu tvoří největší nárůst výdajů za rok 2010 u zdraví o 10.3%, nájemného o 9.2% a u elektřiny o 8.4%. Od roku 2006 činí kumulativní nárůst výdajů u zdraví o 70.5%, nájemného o 80% a u elektřiny o 40%.

   

    K těmto třem skupinám obyvatel – domácnosti rodin s dětmi s minimálními příjmy, domácnosti nezaměstnaných a domácnosti důchodců – je potřeba oznámit alarmující skutečnost, že již nebudou schopny absorbovat další navyšování mandatorních výdajů domácností bez pomocí státu, což  by dále zvyšovalo tlak na deficit státního rozpočtu. O této skutečnosti svědčí mimo jiné extrémní množství osobních bankrotů a exekucí u těchto příjmových skupin.

Očekávané zvýšení DPH

    V případě, že by došlo ke zvýšení snížené sazby DPH z 10 na 14% již v roce 2010, tak by mandatorní výdaje průměrné domácnosti stouply o 148 Kč měsíčně, čili jejich INDEX FINANČNÍ SVOBODY by klesl o 148 Kč na 15 104 Kč. V případě, že by se snížená a zvýšená sazba sjednotila již v roce 2010 rovnou na zmíněných 17.5%, stouply by mandatorní výdaje průměrné domácnosti o 147 Kč, čili jejich INDEX FINANČNÍ SVOBODY by klesl o 147 Kč na 15 105 Kč.

    Dvojí 14 a 20% sazba naplánovaná na rok 2012 by tak v roce 2010 měla za následek o jednu korunu vyšší mandatorní výdaje než sjednocené obě sazby ve výši 17.5%, které jsou naplánované na rok 2013.

Nárůsty cen u bydlení

    Za velikost INDEX FINANČNÍ SVOBODY domácností jsou v největší míře odpovědné výdaje na bydlení. Velice průkazný je následující graf, který zobrazuje jednotlivé kumulativní nárůsty cen výdajů na bydlení domácností při průměrné konstantní spotřebě vůči růstu průměrné mzdy od roku 2006 do 2009.

    Z grafu je evidentní, že všechny ukazatele růstu cen výdajů na bydlení –nájemné, elektřina, topení, plyn na vaření, plyn na to pení a vodné a stočné – jsou daleko vyšší, než růst průměrné mzdy. Z toho jasně vyplývá, že ceny výdajů na bydlení v České republice rostou neúměrně platům. K tomu je potřeba podotknout, že průměrné zvýšení mezd o 21% od roku 2006-2009 se 2/3 obyvatel netýká, zatímco průměrné výdaje na bydlení ano.

Závěr

    Mandatorní výdaje domácností jsou, vyjma potravin, tvořeny v nekonkurenčním prostředí. Cena nájemného, jež postihla neuvěřitelným způsobem některé nízkopříjmové skupiny obyvatel po deregulaci je nutným důsledkem přechodu na systém s většími tržními prvky. Výdaje na telekomunikace, teplo, plyn, vodné a stočné a elektřinu jsou tvořeny převážně v nekonkurenčním prostředí. Proto je s podivem, že výše nárůstů těchto výdajů za posledních pět let bez řádného zásahu regulačních orgánů. Což je dáno bezesporu i tím, že cenotvorba u energií je navázána na světovou cenu ropy, která po emisi 1 300 bilionu dolarů má za následek snížení hodnoty dolaru a tím pádem zvýšení cen ropy. Stát by měl proto přehodnotit svou regulační politiku.

Celý dokument je ke stažení ve formátu pdf zde: IFS_2011.pdf